Menu

Epstein-Barr Virus a infekční mononukleosa  

 

Epstein-Barr virus (EBV) patří do skupiny herpesvirů (příbuzné viry patřící do stejné skupiny způsobují například prostý opar, plané neštovice a pásový opar a tzv. šestou nemoc). EBV je jedním z nejběžnějších lidských virů a vyskytuje se na celém světě. Většina lidí se tímto virem během svého života nakazí. EBV se šíří nejčastěji tělesnými tekutinami, zejména slinami. EBV způsobuje infekční mononukleosu a jiné nemoci.

 

Příznaky

EBV infekce se může projevovat těmito příznaky:

 

Mnoho lidí se EBV nakazí v dětském věku. V dětství většinou infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo je neodlišitelná od jiných mírných krátkodobých dětských infekcí. Infekční mononukleosa se svými typickými příznaky je nejčastější v adolescentním  a mladém dospělém věku. Příznaky se zlepšují během 2-4 týdnů, v některých případech může únava přetrvávat i týdny nebo dokonce měsíce.

Po prodělání EBV infekce zůstává virus latentně (inaktivně, bez příznaků) v těle. V některých případech se může znovu aktivovat. Tato tzv. reaktivace většinou nezpůsobuje žádné příznaky, ale lidé s vážnými poruchami imunity mají pravděpodobnost příznaků během reaktivace vyšší.

 

Přenos

EBV se nejčastěji šíří tělesnými tekutinami, hlavně slinami. Může se přenést ale i krví nebo semenem během pohlavního styku, krevní transfuze nebo transplantace orgánů.

EBV se může šířit prostřednictvím předmětů, která nakažená osoba nedávnou použila (např. kartáček na zuby, sklenička, příbor, …), líbáním nebo kontaktem s hračkami kontaminovanými dětskými slinami. Virus pravděpodobně přežívá nad předmětech alespoň tak dlouho, dokud předmět zůstává vlhký. Neexistují žádné důkazy o tom, že by desinfekce předmětů zabraňovala přenosu viru.

Při prvním nakažení EBV (primární EBV infekce) nakažená osoba může šířit týdny  a i ještě před tím, než má jakékoli projevy nemoci. Jakmile se virus dostane do těla, zůstává tam v latentním  (inaktivním) stádiu. Při jeho reaktivaci může člověk  virus znovu šířit, aniž by měl jakékoli projevy nemoci, bez ohledu na to, jaká uplynula doba od původní infekce.

 

Diagnosa

Diagnosa EBV infekce může být někdy obtížná kvůli podobnosti příznaků s jinými běžnými dětskými infekcemi. EBV infekce může být potvrzena zjištění přítomnosti protilátek v krvi. Asi 90% dospělých má v krvi protilátky proti EBV viru svědčící o prodělání infekce.

Z ostatních laboratorních testů bývají pří infekční mononukleose často zvýšená jaterní enzymy a typické změny v krevním obraze.

 

Prevence a léčba

Neexistuje žádná vakcína, která by chránila před EBV infekcí. Riziko získání infekce se zvyšuje líbáním, sdílení pití a jídel nebo osobních předmětů (např. kartáčků na zuby) s nemocnou osobou, proto je dobré se tomu vyhnout a riziko získání infekce tím snížit.

Neexistuje žádná specifická léčba EBV infekce. Některá opatření mohou zmírnit příznaky:

Tento text vznikl překladem stránky CDC:  http://www.cdc.gov/epstein-barr/about-ebv.html

Na této stránce je také možné získat další informace.

 

Poslední revize textu: 15.9.2015, Daniel Dražan