Menu

Tiky

jsou náhlé, rychlé, opakující se mimovolní pohyby svalů nebo svalových skupin nebo zvukové projevy, které reprezentují výboje napětí sdruženého s elektrochemickými signály centrálního nervového systému. Nejčastěji bývají tiky v obličeji, krku, ramenou, trupu a rukách. Jednoduché tiky postihují jen 1 svalovou skupinu, např. mrkání očí, krčení rameny nebo škubání krkem, zatímco komplexní tiky mohou postihovat mnohočetné svalové skupiny a způsobovat komplexnější pohyby. Jednoduché zvukové projevy zahrnují „chrochtání“ či odchrchlávání, komplexní zvukové projevy zahrnují používání opakujících se obscénních slov (koprolalie). Pohybové a hlasové tiky trvající méně než 1 rok jsou přechodné, při delším trvání se považují za chronické.

Tiky je nutné odlišit od některých druhů epileptických projevů, které jsou charakterizovány přechodnou neschopností interakce s okolím (porucha vnímání) a amnezií na událost (pohyby si nepamatují). Tiky je též nutné odlišit od jiných poruch pohybu. Tiky mizí ve spánku a krátkodobě je možné je volně potlačit. Trvale a vědomě potlačit tiky je velmi obtížné. Tiky se zhoršují stresem a mohou se zlepšit středně intenzivní fyzickou nebo mentální aktivitou.

Většina dětí s tikem nepotřebuje žádnou léčbu, ačkoli některé děti mohou mít přidružené problémy, včetně neuropsychologické dysfunkce, akademického selhání a nízké sebedůvěry. Tyto přidružené problémy mohou vyžadovat psychoterapeutickou intervenci.

 

Literatura:

Mary Margaret Gleason, Neil W. Boris, Richard Dalton, Habit and Tic Disorders. In Nelson Textbook of Pediatrics, 18th On-line Edition.

 

Poslední revize textu: 1.3.2011, Daniel Dražan