Menu

Klíšťová encefalitida

je infekce mozku, způsobená virem klíšťové encefalitidy. 

Virus klíšťové encefalitidy je příbuzný pro nás značně exotickým virům z tropických oblastí, např. viru žluté zimnice, japonské encefalitidy nebo horečky dengue.

Z lidí, kteří onemocní KE, je bezprostředně ohroženo na životě asi 1 - 1,5 %. Tato nemoc je však závažná také tím, že u mnoha nemocných zanechá potíže, trvající týdny i měsíce po propuštění z nemocnice. U některých pacientů jsou následky trvalé, např. obrny, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, snížená výkonnost, deprese atd. Onemocnění mívá těžší průběh u dospělých než u dětí.

Klíšťová encefalitida se vyskytuje v řadě zemí Evropy a Asie, nejvíce v zemích bývalého Sovětského svazu. Předpokládaný roční počet případů v Rusku je 11 000, v Evropě je ročně hlášeno 3000 případů, v České republice v roce 2006 dosáhl výskyt svého maxima počtem přes 1000 případů, přibližně 1/5 z nich u dětí do 19 let, jindřichohradecko a celé jižní Čechy patří k oblastem s nejvyšším výskytem. V Rakousku se díky očkování podařilo výrazně snížit počet onemocnění z téměř 700 případů v roce 1979 na 60 v roce 2002.

Hlavním hostitelem a rezervoárem viru jsou malí savci, včetně hlodavců a ježků a snad i ptáci, přenašečem je klíště (vzácně je možné se nakazit i konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků, zejména kozího mléka). Člověk je pouze náhodným hostitelem. V endemických oblastech Evropy je infikováno 0,5-5% klíšťat. K infekci dochází od března do listopadu, nejčastěji od dubna do srpna, což odpovídá době hlavní aktivity klíšťat.

Četnost onemocnění je dána různými faktory. V posledních desetiletích letech se zvyšuje počet případů pravděpodobně i díky globálnímu oteplování, teplejší podmínky jsou příznivé pro klíšťata i pro hostitelská zvířata (vyšší počet hlodavců), změny počasí mají vliv též na rekreační aktivity lidí. Ve východní Evropě došlo ke zvýšenému výskytu pravděpodobně také změnami socioekonomických podmínek, rozpadem kolektivního zemědělství se vznikem nových přirozených ložisek pro klíšťata a snížením používání pesticidů.

Riziko infekce člověka je závislé na pobytu v endemických oblastech, na délce pobytu v rizikových prostředích, mezi rizikové rekreační aktivity patří cyklistika, kempování, rybaření, houbaření apod.

Existuje několik možností prevence. Riziko infekce se výrazně snižuje, pokud se vyhýbáme prostředí s vysokou hustotou klíšťat, jako jsou zalesněné oblasti a méně často parky a zahrady (ovšem to jsou místa, na která mnozí rádi chodíme a asi se toho nevzdáme kvůli klíšťatům). Přínosná je ochrana vhodným oblečením (dlouhé rukávy a kalhoty) a repelenty. Po pohybu v rizikovém prostředí bychom se měli dobře prohlédnout a klíště co nejdříve odstranit.


Velmi účinnou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. Očkovat by se měli všichni lidé žijící nebo navštěvující rizikové oblasti a pohybující se v rizikovém prostředí. Očkovací látka je pro dospělé i děti bez omezení věku. Během prvního roku života je však vakcinace indikována pouze v případě významného rizika infekce.

Očkovací látky se vyrábí z pomnožených a inaktivovaných virů (inkativace způsobuje neschopnost vyvolat onemocnění). Účinnost očkování se uvádí 95-100%. Vakcíny se aplikují nitrosvalovou injekcí do ramene (u malých dětí někdy do stehna). Standardní očkovací schéma zahrnuje 3 dávky, 2. dávka se dává 1-3 měsíce po 1. dávce, 3. dávka 9-12 měsíců po 2. dávce. Spolehlivé ochrany proti onemocnění se dosahuje 14 dní po 2. dávce. První přeočkování je nutno provést po 3 letech, dále je možno interval prodloužit na 5 let (u lidí mladších než 60 let). U očkovaných dochází k onemocnění velmi vzácně, a to u starších osob z již slabší imunitní odpovědí nebo po nedodržení očkovacího schématu. Při nejasném stavu protilátek po nedodržení (prodloužení) intervalu mezi vakcínami, při nedostatečné dokumentaci očkování nebo u starých lidí je možné imunitu ověřit stanovením protilátek.

Riziko očkování je velmi nízké. Zřídka dochází k místním nežádoucím účinkům, jako jsou zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu. Nejčastější celkovou reakcí je horečka, zejména u dětí po 1. dávce. Jiné celkové příznaky jsou po očkování vzácné a mizí do několika dní.

Na evropském trhu jsou 2 očkovací látky proti klíšťové encefalitidě, které jsou si velmi podobné, FSME Immun firmy Pfizer a Encepur firmy GSK. Obě vakcíny jsou dostupné v dávce pro děti a v dávce pro dospělé.

Očkování proti klíšťové encefalitidě doporučujeme všem dětem starším 1 roku a všem dospělým. Toto naše dlouhodobé doporučení nyní (červen 2014) získalo oporu v celoevropském společném doporučení Evropské neurologické společnosti (European Neurological Society) a Evropské federace neurologických společností (European Federation of Neurological Societies) k diagnostice, léčbě a prevenci klíšťové encefalitidy. Součástí tohoto doporučení je očkování všech dětí od 1 roku věku a všech dospělých, kteří žijí v endemických oblastech (což je prakticky celé Česká republika a jindřichohradecko obzvlášť). 

Očkování proti klíšťové encefalitidě je veřejností nejpřijímanější vakcína ze všech doporučených, které nejsou povinné a které nejsou hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění. Z dětí registrovaných v naší ordinaci je očkováno 77% (k červnu 2014). Zbývající téměř 1/4 ochrana před touto potenciálně závažnou infekcí stále chybí.

Při poslední aktualizaci textu byly ceny 1 dávky pro děti 700 Kč, pro dospělé 810 Kč. Pro aktuální ceny se prosím podívejte do ceníku.

 

Poslední revize textu 25.4.2016 (Daniel Dražan)