Menu

Hepatitida B

Odhadem je celosvětově tímto chronicky infikováno 400 milionů lidí. Ve vyspělých zemích je nejvyšší výskyt infekce virem hepatitidy B u mladých dospělých. 1/4 chronických nosičů bude mít ve svém životě závažné následky HBV infekce. Předpokládá se, že každoroční počet nových dětských případů je nízký, ale odhadnout jej je obtížné, protože mnoho dětských infekcí probíhá bez příznaků. Plošné očkování dětí proti hepatitidě B významně snižuje počet infekcí tímto virem v populaci. V zemích s plošným vakcinačním programem kojenců je z dlouhodobého pohledu možné dosáhnou kompletní eliminace tohoto onemocnění.

Virus hepatitidy B se vykytuje ve vysoké koncentraci v krvi a séru a ve středních koncentracích ve slinách, poševním sekretu a spermatu. K účinnému přenosu dochází při expozici krvi a pohlavním kontaktu. Rizikovými faktory pro HBV infekci u dětí a adolescentů jsou sužívání nitrožilních drog, léčba krevními produkty, akupunktura, tetování, pohlavní kontakt, ústavní péče a intimní kontakt s nosiči. U ∼40% případů není identifikován žádný rizikový faktor. Předpokládá se, že virus se nepřenáší nepřímou expozicí jako například sdílením hraček.

U dětí je nejdůležitějším rizikovým faktorem pro získání HBV expozice viru během porodu u chronicky infikované matky. Při správné léčbě dětí bezprostředně po porodu je možné téměř všem infekcím dítěte zabránit. Chronicky infikované matky (HBsAg pozitivní matky) mohou své děti kojit, aniž by se tím zvyšovalo riziko získání infekce pro dítě.

Základním laboratorním markerem chronické infekce je tzv. povrchový antigen viru hepatitidy B (HBsAg). Za chornickou infekci je považován stav při pozitivitě HBsAg v krvi >6 měsíců. Pravděpodobnost rozvoje chronické infekce je nepřímo úměrné věku získání infekce. I když počet infekcí je v dětském věku nízký, jejich mnohem větší část přechází do chronické infekce (v porovnání s dospělými). Riziko chronické infekce je pro kojence (děti mladší 1 roku) 90%; ve věku 1-5 let 30% a pro dospělé 2%. Chronická infekce je sdružena s rozvojem chronické jaterní nemoci a hepatocelulárního karcinomu (karcinomu jater). Karcinom jater byl nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s maligními nádory u mladých dospělých v Asii (kde byl vysoký výskyt infekcí virem hepatitidy B). U kojenců a malých dětí je průběh infekce často bez příznaků, tedy nezjistitelný, ale s vysokým rizikem přechodu do chronické infekce s pozdními následky jaterní cirhózy a karcinomu. Toto je hlavní důvod, proč je nutné očkovat proti tomuto viru co nejdříve, již v kojeneckém věku (mnoho zemí očkuje bezprostředně po narození). V České republice se očkují všechny děti v kojeneckém věku, vakcína je součást tzv. hexavakcíny (Infanrix Hexa). Tato kombinovaná vakcína přináší dítěti četné výhody, včetně ochrany proti hepatitidě B bez nutnosti dalších vpichů, dalších návštěv lékaře a bez zvýšeného rizika nežádoucích účinků. Děti HBsAg pozitivních matek je nutné očkovat bezprostředně po narození. V kojeneckém věku se začlo očkovat v České republice v roce 2001 a doočkovali se i starší ročníky ve 12 letech. Z toho vyplývá, že všechny ročníky narozené v roce 1989 a dříve jsou proti hepatitidě B plošně očkovány.

Očkovat se mohou nechat všichni dospělí, kteří pro sebe chtějí snížit riziko této infekce.

Kromě toho je vhodné očkovat některé rizikové skupiny, ty nejdůležitější uvádím:

Očkuje se ve 3 dávkách jednovakcínou proti hepatitidě B nebo v kombinaci hepatitida A + hepatitida B.

Vakcína poskytuje celoživotní ochranu po 3 dávkách u 95% očkovaných.