Menu

Rotavirus

Průjem je v celosvětovém měřítku hlavní příčinou dětských úmrtí. U malých dětí je nejčastější příčinou těžkých průjmů rotavirová infekce. Odhaduje se, že na celém světě rotaviry způsobují více než 100 milionů průjmových onemocnění u dětí do 5 let věku a zhruba 500 000 dětí každoročně na tuto infekci umírá, převážná většina v rozvojových zemích. Ve vyspělých zemích jsou rotavirové průjmy stejně časté jako v zemích rozvojových a i když při dobré dostupnosti zdravotní péče jsou úmrtí vzácností, jsou tyto infekce velmi častou příčinou hospitalizace. Pravděpodobnost hospitalizace pro malé dítě z důvodu rotavirového průjmu lze odhadnout někdy mezi 1:20 a 1:100, v České republice jsou z tohoto důvodu každoročně hospitalizovány tisíce dětí a může dojít i k ojedinělým úmrtím.

Rotaviry nejsou jediným původcem dětských průjmů, podobné onemocnění mohou způsobit i jiné viry či bakterie (např. Salmonella nebo Campylobacter).

K rotavirovým průjmům dochází nejčastěji v zimních měsících a nejtěžší průběh bývá u nejmenších dětí, od 3 měsíců věku do 2-3 let, méně často i u starších dětí, převážná většina dětí prodělá alespoň jeden rotavirový průjem do 5 let věku. Děti mladší 3 měsíců jsou částečně chráněny protilátkami získanými od matky přes placentu během těhotenství a snad i kojením. U adolescentů a dospělých probíhá infekce díky dříve získané imunitě mírně nebo zcela bez příznaků.

Viry způsobující průjmy (včetně rotavirů) se šíří tzv. fekálně-orální cestou, to znamená, že nakažený jedinec vylučuje viry ve stolici a k infekci dochází požitím viru ústy. Tyto viry jsou vysoce nakažlivé a velmi dobře se šíří v dětských kolektivech, např. ve školkách nebo i na dětských odděleních nemocnic.

Onemocnění začíná horečkou a zvracením, brzy se přidává průjem (velmi časté vodnaté stolice). Horečka a zvracení většinou velmi rychle ustupují (během 1-2 dní), průjem může přetrvávat 5-7 dní (u infekcí jinými viry i déle). Stolice při virovém průjmu neobsahuje krev. Při těžkém průběhu infekce bývají přidruženy další příznaky způsobené ztrátou tekutin (žízeň, dráždivost, apatie, málo časté močení).

Ke stanovení diagnosy při ambulantní péči k diagnose lékař většinou nepotřebuje žádná laboratorní vyšetření, vyvolavatel průjmu se většinou nestanovuje (i když je možné viry laboratorně detekovat a v případě hospitalizace se stolice vyšetřuje ke stanovení původce průjmu).

Základem léčby průjmových onemocnění je zabránění případně léčba ztrát tekutin (dehydratace) a též udržení dostatečné výživy. Léky mají v léčbě akutních průjmových onemocnění minimální význam. V poslední době se při lehčím průběhu infekce prokazuje příznivý účinek léků označovaných jako probiotika („zdravé“ bakterie), která mohou průjem v průměru o 1 den zkrátit (u nás jsou dostupné přípravky např. BioGaia, Biopron, Enterol, Lactobacillus).

Příjem tekutin je většině případů možné zajistit doma tzv. orální cestou (ústy). V případech těžké dehydratace je nutné dítě hospitalizovat a podat tekutiny nitrožilně. Orální rehydratace by se měla provádět tzv. orálním rehydratačním roztokem, který obsahuje optimální množství soli a cukru a který je možno zakoupit v lékárně nebo nouzově připravit doma (do 1 litru vody se přidá 1 lžíce cukru a ¼ lžičky soli nebo sody a je možné ještě dochutit rozmačkaným ovocem). Prvních 6-8 hodin léčby je třeba tento roztok podávat po lžičkách (5 ml) každou minutu, pokud dítě nezvrací a dobře toleruje tekutiny, je možno podávat o něco větší objemy v úměrně delších intervalech.

Dietní léčba průjmu nemá žádný smysl a v moderní literatuře se nedoporučuje, příliš dlouhé lačnění (déle než 12 hodin) může naopak trvání průjmu prodloužit. Po úvodní rehydrataci (6-8 hodin) by mělo dítě dostávat svoji běžnou stravu, v kojení by se mělo pokračovat i během úvodní rehydratace. I po zavedení stravy by se mělo pokračovat v podávání rehydratačního roztoku k doplnění dále trvajících ztrát tekutiny.

Rotavirový průjem je možné prodělat opakovaně, následné epizody bývají mírnější než první epizoda, onemocnění zanechává částečnou imunitu.

Přenosu virových průjmů je možné do určité míry bránit velmi pečlivou hygienou (časté mytí rukou), ale nejdůležitější a nejúčinnější preventivní metodou je vakcína proti rotavirovým průjmům. V současnosti jsou celosvětově i v České republice dostupné 2 rotavirové vakcíny, Rotarix firmy GSK a RotaTeq firmy Merck. Tyto vakcíny se liší výrobní technologií a dávkovacím schématem, jejich účinnost a bezpečnost jsou velmi podobné. Vakcíny snižují riziko hospitalizace na rotavirovou infekci v prvních 2 letech po očkování o více než 95% a riziko získání rotavirového průjmu v této době o zhruba 75%.

Cena očkování je kolem 2500 Kč za celou očkovací kúru. Očkování by se mělo zahájit do 3 měsíců věku dítěte a poslední dávka podat nejpozději v 6 měsících. Starší děti se proti rotavirům neočkují.

Další informace na webu výrobců vakcín MSD a GSK

 

Poslední aktualizace textu 29.3.2015 (Daniel Dražan)