Menu

Spalničky

 

Charakteristická vyrážkajsou infekční onemocnění způsobené virem rodu Morbillivirus patřící do čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk (tedy spalničky se přenáší pouze mezi lidmi). Virus se přenáší od infikovaných osob kapénkami z nosu nebo nosohltanu. Spalničky jsou vysoce infekční a v mnoho částech světa včetně Evropy jsou stále ještě běžným onemocněním. I při existenci vysoce účinné a bezpečné vakcíny patří spalničky celosvětově mezi nejčastější příčiny dětských úmrtí. 

Inkubační doba spalniček od nakažení do prvních projevů nemoci je 10-12 dní a do objevení se typické vyrážky kolem 14 dní. Běžnými projevy spalniček jsou horečka, rýma, kašel, zánět spojivek a vyrážka. Lékař může v ústech dítěte objevit charakteristické Koplikovi skvrny. Vyrážka začíná na obličeji a krku a šíří se směrem dolů. Podezření na onemocnění spalničkami by mělo vždy být potvrzeno laboratorními metodami (vyšetření protilátek proti viru spalniček nebo přímo detekce viru). Spalničky mohou být velmi závažným onemocněním i pro zcela zdravé dítě, často vyžadují hospitalizaci a asi 30% nemocných má některou z komplikací. Ty jsou častější u malých dětí do 5 let věku a dospělých nad 20 let věku. Nejčastějšími komplikacemi jsou záněty uší (10%), průjmy (8%), pneumonie (česky zápal plic, 5%, nejčastější příčina úmrtí na spalničky) a encefalitida (zánět mozku, 0,1%). 1-2 děti z 1 000 (0,1-0,2%) nemocných zemřou následkem dýchacích nebo neurologických komplikací. 

Neexistuje žádná specifická léčba spalniček. Cílem podpůrné péče je zabránění komplikacím. Zajišťuje se dostatečný příjem tekutin a výživa a druhotné bakteriální infekční komplikace se léčí antibiotiky.

Vysoce účinnou metodou prevence spalniček je očkování. K většině infekcí dochází u osob neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných. Vakcína proti spalničkám se používá více než 50 let (USA od roku 1963, Československo od roku 1969). Je vysoce účinná a bezpečná. Očkuje se kombinovanou očkovací látkou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím (MMR), event. ještě planým neštovicím (MMRV).

Jak je na tom se spalničkami Česká republika, Evropa a ostatní části světa

Do České republiky se díky epidemiím v ostatních evropských zemích a nedostatečné proočkovanosti vrací epidemie spalniček. V letošním roce (2018) se objevil problém se spalničkami v Praze. V Moravskoslezském kraji proběhla epidemie s více než 100 případy v roce 2017. V roce 2014 v proběhla epidemie v Ústí nad Labem. 222 případů toho roku byl nejvyšší počet hlašných onemocnění za celý rok od začátku tohoto století. Více zde. V incidenci (tedy počtu onemocnění přepočítaným na počet obyvatel) patří Česká republika mezi horší země v Evropě (aktuálně jsme 10. nejhorší). Lze předpokládat, že se podobné epidemie bude vracet i nadále. 

V Evropském regionu Světové zdravotnické organizace bylo spalničkami infikováno v prvním pololetí roku 2018 více než 41 tisíc lidí, z nichž nejméně 37 zemřelo. Jedná se o bezkonkurenčně nejvyšší počet onemocnění v posledném desetiletí. Za celý předchozí rok 2017 onemocnělo necelých 24 tisíc lidí, v roce 2016 přes 5 tisíc. Sedm z 53 zemí Evropského regionu mělo v letošním roce více než 1000 případů (Francie, Gruzie, Itálie, Řecko, Rusko, Srbsko a Ukrajina). Na Ukrajině byla v 1. pololetí letošního roku více než polovina letošních případů (23 tisíc). Ve všech těchto 7 zemích došlo i k úmrtím (nejvíce - 14 úmrtí - bylo v Srbsku). V roce 2017 byla situace nejhorší v Rumunsku. Vysoké počty případů hlásily i jiné země (kromě České republiky Belgie, Chorvatsko, Německo, Polsko a Rakousko). V letech 2015 a 2016 byla zhruba 1/3 onemocnění u dospělých nad 20 let. 

 

V Itálii je příčinou nárustu počtu případů spalniček populistické politické hnutí, které v obyvatelstvu živí protivakcinační nálady. Díky této rozsáhlé epidemii spalniček přešla v minulém roce (2017) na povinné očkování (kromě spalniček i všemi ostatními vakcínami povinnými v České republice a navíc proti planým neštovicím a meningokokům). Více zde

K přerušení přenosu spalniček (tedy k zabránění epidemií) je nutné, aby bylo 95% populace očkováno 2 dávkami vakcíny. V roce 2017 bylo v Evropském regionu očkováno celkově 90% dětí, s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi od méně než 70% po více než 95%. Více zde. Aktuální data o epidemiích spalniček jsou k dispozici na webu ECDC. Evropská komise doporučuje všem členským státům, aby zajistily co nejvyšší proočkovanost dětskými vakcínami.

 

Na celém americkém kontinentu jsou spalničky považovány za eliminované. K malým epidemiím dochází pouze kvůli dovozu nemoci z jiných částí světa, včetně Evropy.

Celosvětově způsobily spalničky v roce 2016 90 000 úmrtí (z nichž většina byla v rozvojových zemích Afriky a Asie) a byl to rok, kdy se toto číslo poprvé dostalo pod 100000. V rozvojových zemích je příčinou nedostatečné proočkovanosti nižší dostupnost vakcíny. V rozvinutých zemích odmítání vakcíny určitým procentem rodičů.

Vzniku a šíření epidemií je možné předcházet zajištěním imunity v celé populaci. K tzv. evidenci imunity patří řádné očkování 2 dávkami vakcíny, prodělání spalniček v minulosti a laboratorní průkaz imunity (protilátek v krvi). Kdokoli nespolňuje 1 z těchto 3 bodů je považován za vnímavého a měl by být očkován. 

Daniel Dražan, posledné revize textu 22.8.2018

Spalničky