Bolesti hlavy
Bolesti hlavy jsou běžným problémem dětského a dorostového věku. Bolest hlavy můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární znamená, že bolest hlavy je základním znakem onemocnění. Nejčastějšími příčinami primární bolesti hlavy u dětí jsou migréna a tenzní bolesti hlavy. Při sekundárních bolestech je příčinou jiné onemocnění. Příčin bolestí hlavy může být mnoho, k častým patří např. úrazy hlavy nebo záněty vedlejších nosních dutin.
Migréna je charakterizována epizodami středně silných až silných bolestí hlavy, která bývá často sdružena s nevolností, zvracením, světloplachostí a "zvukoplachostí". Někdy může při migréně bolesti předcházet tzv. aura, nejčastěji zraková, což jsou určité zrakové vjemy před rozvojem bolesti hlavy.
Až 75% dětí má do svých 15 let někdy bolesti hlavy. Na migrénu trpí kolem 10% dětí ve věku 5-15 let a až 28% starších adolescentů nad 15 let. Migréna je jednou z nejčastějších dětských nemocí. Migrény mohou mít negativní dopad na život dítěte, způsobovat absence ve škole a omezení domácích a sociálních aktivit.
Migréna má více typů, které je možné klasifikovat podle přesných mezinárodních klasifikačních kritérií. Diagnosu migrény případně jinou příčinu bolesti stanoví lékař ve většině případů odebráním anamnézy (rozhovoru s pacientem, rodičem) a fyzikálním a neurologickým vyšetřením (tedy prohlédnutím pacienta). Méně často je zapotřebí zobrazení mozku k vyloučení jiného onemocnění. V těchto případech je zobrazením volby magnetická rezonance (MRI), která je v srovnání s CT citlivější (přesněji zobrazuje) a nevystavuje dítě radiačnímu záření.
Léčba
Sekundární bolesti hlavy se léčí odstraněním příčiny.
Léčba migrény a tenzních bolestí je podobná a je možné ji rozdělit na několik složek:
- akutní léčba při epizodě bolesti: co nejdříve lék proti bolesti (nejčastěji ibuprofen, ale lékař může doporučit i jiné léky), hodně tekutin a odpočinek.
- chronická či profylaktická léčba: při příliš častých nebo zatěžujících bolestech se každodenně podávají léky, které doporučí lékař a které by měli snížit frekvenci i intenzitu bolestí.
- režimová opatření: Zavedení deníku se zapisováním epizod bolesti se všemi okolnostmi (den, čas, trvání, za jaké situace). Pravidelný režim, racionální strava bez vynechávání jídel, dostatek tekutin, pravidelné pohybové aktivity, pravidelný a dostatečný spánek (8-9 hodin denně).