Dakryostenóza
Synonymum: kongenitální obstrukce nazolakrimálního duktu (slzného kanálku)
Název anglicky: Congenital nasolacrimal duct obstruction (CNLDO), dacryostenosis
Dakryostenóza znamená nedostatečnou průchodnost slzného kanálku, kterým jsou odváděny slzy z povrchu oka do dutiny nosní.
Jedná se o nejčastější poruchu slzného systému, která se vyskytuje až u 20% novorozenců. Její projevy se mohou objevit již při narození nebo později s rozvojem tvorby slz. V postiženém oku je větší množství slz, které přetékají na víčko a tvář. V oku se též objevuje hlenovitý materiál produkovaný v slzném vaku. Pod okem může vlivem podráždění přetékajícími slzami a mnutím dojít k zarudnutí a maceraci (rozmočení) kůže. Intenzita a trvalost příznaků je závislá na stupni zúžení kanálku. Při mírnějším zúžení může k potížím docházet jen v průběhu větší tvorby slz (chlad, vítr, sluneční svit) nebo při zhoršení zúžení kanálku otokem (při nachlazení, rýmě).
Kojenci s některými syndromy mají vyšší riziko dakryostenózy (ale většina případů dakryostenózy je u jinak zcela zdravých kojenců).
Komplikacemi jsou infekce a zánět slzného váčku (dakryocystitida), zánět okolní tkáně (pericystitida) a vzácně periorbitální celulitida (zánět tkáně v okolí očnice).
Základem léčby nekomplikovaného zúžení slzného kanálku je “nazolakrimální” masáž, většinou 2-3x denně a čištění víček teplou vodou. Při hlenohnisavé sekreci se k léčbě infekce používají antibiotické kapky. Na rozmočenou kůži očního víčka se používají oční masti (např. Ophtalmo-Septonex nebo Ophtalmo-Azulen). Většina případů dakryostenózy se spontánně zahojí; v 96% do 1 roku věku. Pokud se do 1 roku nezahojí, rozšiřuje se sondičkou v místní anestezii (provádí se na očním). Tato léčba je úspěšná asi v 80%.
Komplikace se léčí celkově podanými antibiotiky a zúžení je v těchto případech potřeba chirurgicky vyřešit.
Daniel Dražan, 22. července 2019