Kontrola prostředí u dětí s alergickými onemocněními
Děti tráví většinu času ve vnitřních prostředích, budovách. Z důvodu energetických úspor se dnes staví domy a budovy těsnější a lépe izolované, což zhoršuje výměnu vzduchu. Tím se zvyšuje vlhkost a koncentrace alergenu a dráždivých látek ve vnitřním prostředí. Nejvýznamnějšími spouštěči alergických nemocí ve vnitřním prostředí jsou alergeny z prachových roztočů, koček a švábů, podílí se i další alergeny jako jiná zvířata, plísně a také dráždivé látky, např. cigaretový kouř.
Jednotlivé skupiny alergenů a možnosti snížení expozice
Roztoči
Bylo identifikováno více než 30 000 druhů roztočů, ale termínem prachoví roztoči se většinou rozumí druhy Dermatophagoides pteronyssinus, Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei, které jsou nejvýznamnějším zdrojem alergenů v domácím prachu. Roztoči dýchají a odpařují vodu prostřednictvím kůže, čímž jsou vnímaví ke snížené vlhkosti vzduchu a extrémním teplotám. Pravidelné používání zvlhčovačů zvyšuje přežívání roztočů. Relativní vlhkost <50% roztoči nepřežijí. Živí se šupinkami lidské a zvířecí kůže a jinými zbytky, a proti se vyskytují ve vysokých množstvích v matracích, dekách, polštářích, kobercích a v čalouněném nábytku. Hlavním zdrojem alergenů jsou kuličky jejich trusu. Skládají se z částečně natrávené potravy a trávicích enzymů a jsou obalené propustnou membránou. Tyto kuličky trusu jsou podobné pylovým zrnům, mají podobnou velikost (10-40 mikrometrů), obsahují podobné množství alergenů při kontaktu vlhkými sliznicemi jsou schopny alergeny rychle uvolnit. Roztoči mohou zůstávat v čalounění nejméně 2 roky, alergeny z roztočů zůstávají v domácích podmínkách stabilní nejméně 4 roky. Alergeny se dostávají do vzduchu při běžných domácích aktivitách. Při luxování bez sběrného sáčku nebo vyklepání peřiny se dostává významné množství alergenů do vzduchu. Vzhledem ke své velikosti a hmotnosti se relativně rychle znovu usadí. K expozici roztočovým alergenům pravděpodobně dochází z polštářů a matrací při spaní a také během běžných denních aktivit při vysoké koncentraci roztočů ve vzduchu.
Opatření ke kontrole domácího prostředí mohou významně snížit expozici prachovým alergenům. Nejdůležitější je snížení expozice v ložnici a v posteli, protože zde tráví děti velké množství času. Doporučuje se povlečení matrací, polštářů a dek do vzduchotěsných povlaků (toto opatření se v České republice běžně nedoporučuje a povlaky se běžně neprodávají). Z postelí by se měl každý týden vyluxovat prach. Lůžkoviny by se každý týden měly vyprat za teploty nejméně 55 °C. V ložnici by mělo být co nejméně předmětů, na kterých se usazuje prach, jako jsou knihy, hračky, plyšáci aj. Velké množství roztočů je též v kobercích a čalouněném nábytku. Ty by se měly 1x týdně luxovat kvalitním vysavačem. Ještě lepším řešením je odstranění koberců, alespoň z dětské ložnice. Relativní vlhkost vzduchu by se měla udržovat <50%.
Zvířecí alergeny
Důležitým zdrojem alergenů jsou též domácí zvířata, hlavně kočky a psi. Hlavním zdrojem alergenů z koček, psů, koní a krav jsou chlupy, trus a sliny, zatímco hlavním zdrojem alergenů hlodavců je jejich moč. Např. kočičí alergeny se usazuji na velmi malých částečkách, a proto nejsou dostatečně filtrovány na nosní sliznici a mohou se usazovat v dýchacích cestách. Tyto částice zůstávají z důvodu velmi malé velikosti ve vzduchu delší dobu a opakovaně se roznášejí prouděním vzduchu vyvolaným například topením nebo chůzí po koberci nebo posazením do čalouněného křesla. Hlavní kočičí alergen (jmenuje se Fel d 1) je vysoce nabitý a náboj umožňuje přilnutí na různé povrchy, například zdi, koberce a čalouněný nábytek. Kočičí alergeny se též váží na oblečení majitelů koček a ti je pak roznášejí do veřejných budov, včetně škol. Odtud mohou být kočičí alergeny přeneseny i do domácností, ve kterých nejsou kočky. Významné množství kočičích alergenů zůstává v kobercích, čalouněném nábytku nebo ložním prádle ještě měsíce po odstranění kočky z domácnosti. Kompletní eliminace kočičích alergenů je prakticky nemožná, i když je možné dosáhnout významného snížení expozice.
Nejúčinnějším způsobem snížení expozice zvířecím alergenům je odstranění zvířete, i když bez dalších intervencí, jakými jsou odstranění koberců a čalouněného nábytku a umytí stěn trvá pokles hladin kočičích alergenů 6 měsíců i déle. Proto nelze očekávat bezprostřední efekt po odstranění zvířete z domácnosti. Snížit množství kočičích alergenů ve vzduchu je možné čističkami vzduchu s HEPA filtrem. Dalšími možnostmi jsou pravidelné mytí kočky a zamezení přístupu kočky do pacientovi ložnice a vzduchotěsné povlaky na lůžkoviny. Kočkám by měl být zamezen přístup do míst, kde tráví dítě hodně času. Doporučuje se pravidelné luxování vysavačem vybaveným HEPA filtrem. Podobným způsobem se snižuje expozice i dalším zvířecím alergenům.
Hmyz, škůdci
Zamoření domova hmyzem a jinými škůdci, jakými jsou myši nebo potkani, je dalším možným zdrojem významné expozici alergenům. Významným domácím alergenem jsou šváby. Ke snížení expozice švábím alergenům se doporučuje utěsnění štěrbin v podlahách a stěnách, opravení kapajících kohoutků, vysušení všech povrchu a stojící vody, kontrola potravin a časté uklízení.
Dráždivé látky
Ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší je též třeba snížit expozici dráždivým látkám. Pasivní expozice tabákovému kouři zhoršuje astma i alergickou rýmu. Kouření ve vnitřním prostředí by nemělo být povoleno. Též není vhodné používání kamen a krbů na dřevo.
Pyly a plísně
Ačkoliv k expozici pylům a plísním dochází převážně v zevním prostředí, během teplejších měsíců roku je možné tyto alergen zachytit i ve vnitřním prostředí. Během zimních měsíců převažují domácí plísně. Plísně bývají často ve vlhkých sklepích a daří se jim v místech s vyšší vlhkostí, při kapajících kohoutcích, používání zvlhčovačů vzduchu apod. Snížit expozici domácím plísním je možné udržováním relativní vlhkosti <50%, odstraněním kontaminovaných koberců a opláchnutím omyvatelných povrchů náchylných k růstu plísní, jakými jsou sprchy, sprchové závěsy, dřezy, odkapávací tácy a propadlové koše roztokem pracího prostředku a 5% Sava. Z domova by měla bát odstraněna veškerá stojící voda a její příčina by měla být též opravena. Doporučuje se odstranit všechny předměty náchylné k růstu plísní. Měla by se provést kontrola všech sklepů, podkroví a dalších zákoutí na přítomnost vody a plísně.
V letních měsících při vysoké koncentraci pylů a plísní ve vnějším ovzduší by měla okna být zavřena. Prospěšné je sušení prádla v sušičce a ne na šňůře. Je možné používat přenosné vysoce účinné filtry vzduchu. Při cestování autem by měla být zavřená okénka. Venkovní aktivity by se měli omezovat na minimum v době nejvyšší koncentrace pylu ve vzduchu. Alergický pacient by neměl sekat ani hrabat zahradu. Časté mytí rukou po příchodu z venku může snížit přenos alergenu z rukou do očí a nosu. Před spaním je vhodné osprchování a umytí vlasů k zabránění kontaminace lůžkovin zevními alergeny. Postel by během dne měla být přikryta přehozem.
Poslední revize textu 16.11.2011