Jak vychovávat dítě s poruchou pozornosti s hyperaktivitou
Výchovný režim by se měl zavést ve všech prostředích, to znamená doma, ve škole a jinde, například na sportovišti. Účastnit by se měli rodiče, učitelé, terapeuti atd.
Snažíme se zvýšit vhodné (chtěné) chování a omezit nevhodné (nechtěné) chování úpravou pacientova chování a okolí. Dítěti dáváme jendoduché a specifické pokyny (např. „vyčisti si zuby“, „obleč se“), ne všeobecné pokyny (např. „připrav se do školy“). Dítě by mělo mít pravidelný režim pravidelná rutina (jídlo, spánek, hra, televize), očekává se od něho, že jej bude dodržovat, za dodržení by se mělo pochválit. Pravidla by měla být jednoduchá, jasná, ne moc početná, jasně vymezené hranice. Měli bychom povzbuzovat jednotlivé schopnosti dítěte, zejména sporty a mimoškolní aktivity. Není vhodné zabírat všechen volný čas domácími úkoly, důležitý je čas na hraní a fyzickou aktivitu, čas na relaxaci a odpočinek (hlavně po fyzické námaze), dítě by se mělo vyvarovat nadměrné stimulaci a únavě. Čas před spaním by měl být klidný, bez vzrušivého televizního programu nebo nadměrně živých her. Dítě bychom neměli brát na dlouhé výlety autem nebo na dlouhé nákupy. Dětský pokoj by měl být zařízen jednoduše a hračky uklizeny, aby nebyly vidět. Všechny cenné, nebezpečné a rozbitelné předměty by měly být mimo dosah hyperaktivního dítěte.
Zavádí se specifický systém odměn za cílové (požadované) chování. Dítě bychom měli chválit a odměňovat za vhodné chování (i malé nevýznamné dobré chování nebo jen částečné úspěchy), „chytit dítě při dobrém chování“. Vhodné chování má být jasně a přesně určeno. Vhodnými odměnami může být například výběr určitého času, který stráví s rodiči podle svého přání nebo může sbírat body, které pak dítě vymění za speciální privilegia.
Trest je méně účinný než metoda pochval a odměn. Děti s nepozorností a hyperaktivitou často nechápou následky svého chování a neučí se z trestu, mají potíže učit se z předchozích zkušeností a zapomínají jejich následky. Trest musí být spravedlivý, účelný, správně dávkovaný a provedený rychle nebo v soukromí. Při nevhodném chování musíme označit dané chování, ne dítě, vyhnout se složitému vysvětlování, zobecňování a srovnávání (zejména se sourozencem). Měli bychom situace řešit s humorem. Též je třeba identifikovat chování, které je nepřijatelné a které je možno ignorovat (abychom dítě stále netrestali). Dítěti v žádném případě nesmíme vyhrožovat nebo jej fyzicky trestat. Vhodnými tresty může být ignorování, „time-out“, ztráta privilegií, ztráta bodů, práce. Pracovní trest možno losovat, práce by neměla trvat déle než 10 min, za dokončení práce pak máme možnost dítě pochválit.
Další informace v angličtině najdete zde: https://www.healthychildren.org/English/health-issues/conditions/adhd/Pages/Behavior-Therapy-Parent-Training.aspx