Reakce na žihadla blanokřídlým hmyzem
Blanokřídlí (Hymenoptera) jsou řádem hmyzu vyznačující se dvěma páry blanitých křídel. Náleží do ní mimo jiné vosy, včely a mravenci. Patří k nejrozšířenějším zástupcům hmyzí říše, jen v České republice se vyskytuje asi 7000 druhů. Při bodnutí žihadlem vpraví blanokřídlí hmyz do našeho těla jed.
Jed a jeho účinky
Jedy blanokřídlého hmyzu jsou směsí proteinů a vazoaktivních látek. (Vazoaktivní znamená ovlivňující cévy). Tyto jedy nejsou příliš silné. Většinou způsobí pouze místní bolest, zarudnutí a otok s následným svěděním a uzdravením. Některé osoby mají velkou místní reakci, při které se otok může rozšířit i na celou končetinu. Asi 0,4-0,8% dětí (1 z 125-250) má riziko akutní závažné až život ohrožující reakce (tzv. anafylaktické reakce) při alergii na jed blanokřídlého hmyzu. Při těchto závažných reakcích dochází i k úmrtím.
Léčba
U dětí s typickou místní reakcí stačí aplikace chladného obkladu a podle potřeby analgetika (léky proti bolesti) a antihistaminika (léky proti svědění). Děti s velkou místní reakcí se léčí tabletami s kortikosteroidy a měly by být vybaveny adrenalinovým perem pro případ celkové reakce a rodiče poučeni a proškoleni o jeho používání. Pacienti s celkovými projevy (kopřivka a otoky kůže, dýchací potíže, pokles krevního tlaku, porucha vědomí, …) musí být léčeni nitrosvalovým podáním adrenalinu. (V České republice mnohdy bohužel pacienti nedostávají adrenalin jako první lék, což je vždy chyba). Kromě adrenalinu mohou potřebovat i další léčbu, např. antihistaminika a kortikosteroidy (tyto léky nikdy nenahrazují léčbu adrenalinem). Někteří pacienti potřebují infuzní léčbu (“kapačky” při poklesu krevního tlaku), kyslík nebo i zajištění dýchacích cest (při poruše dýchání).
Děti s místními reakcemi mohou být léčeny ambulantně. Děti již s generalizovanou kožní reakcí (kopřivka) musí být alespoň krátkou dobu sledovány ve zdravotnickém zařízení a po propuštění na ně musí dohlížet dospělý, pokračují v léčbě kortikosteroidy a antihistaminiky, musí mít k dispozici adrenalinové pero a možnost dostat se rychle do zdravotnického zařízení. U těchto dětí je malé riziko systémové anafylaxe (tedy reakce postihující důležité systémy) po opakovaném žihadle. Děti s celkovými příznaky (dechovými, kardiovaskulárními) musí být na 24 hodin hospitalizované a měly by být vyšetřené alergologem a případně léčené imunoterapií. Ta snižuje riziko systémové anafylaxe po dalším žihadle z asi 30-60% na < 5%.
Daniel Dražan, 8. července 2020