Očkování: prevence infekčních onemocnění 

Očkování je pravděpodobně největším úspěchem lékařské vědy 20. století. Díky němu se podařilo mnohonásobně snížit výskyt celé řady infekčních onemocnění a některá dokonce v mnoha místech světa úplně vymýtit. Onemocnění pravé neštovice (variola) přestalo díky očkování existovat. Žádné jiné opatření pravděpodobně nezachránilo tolik životů jako právě očkování.

Cílem očkování je ochrana jednotlivce i celé populace před některými infekčními onemocněními. Principem ochrany jednotlivce je podání látky podobné původci onemocnění (inaktivované viry, usmrcené bakterie či jen virové či bakteriální části), která není schopna způsobit onemocnění, ale navozuje v těle obrannou (imunitní) reakci. Při dalším setkání s přirozenou infekcí (bakterií či virem) imunitní systém organismu rychle rozezná původce a zlikviduje jej, ještě než stačí onemocnění vůbec propuknout. Principem ochrany kolektivu je zabránění přenosu infekce očkovaným jedincem.

Žádné očkování nemá 100% účinnost, ale riziko onemocnění danou infekcí se snižuje mnohonásobně. Některá očkování dosahují účinnosti i více než 99% (riziko infekce snižují 100x i více), jiná jsou o něco méně účinná. Pokud jedinec i přes očkování danou infekcí onemocní, její průběh bude pravděpodobně mírnější, než kdyby nebyl očkován.

Každá očkovací látka může mít nežádoucí účinky, u některých jsou dokonce velmi časté, ale téměř vždy jsou nezávažné a význam ochrany očkováním mnohonásobně převyšuje nepohodlí s přechodnými nežádoucími účinky vakcíny. Vážné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné. Některé šířící se názory o škodlivosti očkování nejsou založeny na vědeckém základě a jsou pro všeobecné zdraví velmi špatné.

V České republice se povinně očkuje proti následujícím onemocněním:

Těchto 6 onemocnění je obsaženo v tzv. hexavakcíně (6-vakcíně, Hexacima). Od 1.1.2018 došlo ke změně očkovacího schématu pro Českou republiku a nyní se podávají 2 dávky vakcíny ve věku 2 a 4 měsíce dítěte a posilovací dávka v 1 roce. (Dříve se používalo schéma 3+1, tedy 3 dávky v 1. půlroce a posilovací dávka po 1 roce věku. U nedonošených dětí se i dnes musí používat schéma 3+1). V 5 letech přeočkovává jen záškrt-tetanus-černý kašel, v 10-11 letech záškrt-tetanus-černý kašel-dětská obrna, proti tetanu se pak přeočkovává po 10 letech celý život. Přeočkování dospělých proti tetanu by mělo být nahrazeno také kombinací tetanus-záškrt-černý kašel.

Očkování proti těmto onemocněním jsou součástí tzv. MMR vakcíny, případně MMRV vakcíny (4. složkou jsou plané neštovice). Očkuje se v 15 měsících, 2. dávka v 5 letech. 

O těchto i dalších vakcínách doporučených malým dětem se dočtete v očkovacím kalendáři pro děti do 6 let.

Děti starší 6 let doporučujeme očkovat proti následujícím onemocněním či jejich vyvolavatelům:

 

Shrnutí a naše doporučení:

Očkování je velmi účinnou ochranou proti některým infekčním onemocnění. Riziko nežádoucích účinků je v porovnání s rizikem daných onemocnění zanedbatelné. Doporučujeme minimálně dodržet v ČR platný očkovací kalendář.

Z očkování, která nejsou v „povinném“ očkovacím kalendáři doporučujeme (v závislosti na věku dítěte) všechna výše uvedená očkování.

Přečtěte si také o nejčastějších mýtech a pověrých spojených s očkováním zde.

 

Poslední revize textu: 26.4.2018, Daniel Dražan

Nahoru
Vytisknout