Spalničky

 

Charakteristická vyrážkajsou infekční onemocnění způsobené virem rodu Morbillivirus patřící do čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk (tedy spalničky se přenáší pouze mezi lidmi). Virus se přenáší od infikovaných osob kapénkami z nosu nebo nosohltanu. Spalničky jsou vysoce infekční a v mnoho částech světa včetně Evropy jsou stále ještě běžným onemocněním. I při existenci vysoce účinné a bezpečné vakcíny patří spalničky celosvětově mezi nejčastější příčiny dětských úmrtí. 

Inkubační doba spalniček od nakažení do prvních projevů nemoci je 10-12 dní a do objevení se typické vyrážky kolem 14 dní. Běžnými projevy spalniček jsou horečka, rýma, kašel, zánět spojivek a vyrážka. Lékař může v ústech dítěte objevit charakteristické Koplikovi skvrny. Vyrážka začíná na obličeji a krku a šíří se směrem dolů. Podezření na onemocnění spalničkami by mělo vždy být potvrzeno laboratorními metodami (vyšetření protilátek proti viru spalniček nebo přímo detekce viru). Spalničky mohou být velmi závažným onemocněním i pro zcela zdravé dítě, často vyžadují hospitalizaci a asi 30% nemocných má některou z komplikací. Ty jsou častější u malých dětí do 5 let věku a dospělých nad 20 let věku. Nejčastějšími komplikacemi jsou záněty uší (10%), průjmy (8%), pneumonie (česky zápal plic, 5%, nejčastější příčina úmrtí na spalničky) a encefalitida (zánět mozku, 0,1%). 1-2 děti z 1 000 (0,1-0,2%) nemocných zemřou následkem dýchacích nebo neurologických komplikací. 

Neexistuje žádná specifická léčba spalniček. Cílem podpůrné péče je zabránění komplikacím. Zajišťuje se dostatečný příjem tekutin a výživa a druhotné bakteriální infekční komplikace se léčí antibiotiky.

Vysoce účinnou metodou prevence spalniček je očkování. K většině infekcí dochází u osob neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných. Vakcína proti spalničkám se používá více než 50 let (USA od roku 1963, Československo od roku 1969). Je vysoce účinná a bezpečná. Očkuje se kombinovanou očkovací látkou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím (MMR), event. ještě planým neštovicím (MMRV).

Jak je na tom se spalničkami Česká republika, Evropa a ostatní části světa

 

Jak je na tom se spalničkami Česká republika se dočtete zde

Do České republiky se díky epidemiím v ostatních evropských zemích a nedostatečné proočkovanosti vrací epidemie spalniček. V minulém roce (2018) bylo v České republice hlášeno více než 200 případů spalniček. V Moravskoslezském kraji proběhla epidemie s více než 100 případy v roce 2017. V roce 2014 v proběhla epidemie v Ústí nad Labem. 222 případů toho roku byl nejvyšší počet hlašných onemocnění za celý rok od začátku tohoto století. Více zde. V incidenci (tedy počtu onemocnění přepočítaným na počet obyvatel) patří Česká republika mezi nejhorší země v Evropě; v roce 2018 na tom bylo hůře pouze 5 zemí Evropské unie. Lze předpokládat, že se podobné epidemie budou vracet i nadále. 

Evropa

V Evropském regionu Světové zdravotnické organizace bylo spalničkami infikováno v roce 2018 přes 82 000 lidí a z nich 72 zemřelo (z nich 35 v zemích EU a Evropského hospodářského prostoru). Jedná se o bezkonkurenčně nejvyšší počet onemocnění v posledním desetiletí.  V roce 2017 onemocnělo necelých 26 tisíc lidí (42 úmrtí), v roce 2016 přes 5 tisíc. Nejméně deset z 53 zemí Evropského regionu mělo v roce 2018 více než 1000 případů.

Nejvíce postiženými evropskými zeměmi jsou v tomto pořadí (v závorce je uveden počet případů a počet případů přepočítaný na 1 milion obyvatel a event. počet úmrtí v roce 2018):

a tak dále. Jen na Islandu nebyl hlášen ani 1 případ.

Nejhorší situace je na Ukrajině, kde se počet případů oproti roku 2017 zdesetinásobil. Přes 53 000 případů znamená incidenci (výskyt) 1209 případů na 1 milion obyvatel. Na Ukrajině poklesla proočkovnaost proti spalničkám v roce 2016 během válečného konfliktu s Ruskem na 31% - jednu z nejnižších proočkovaností na celém světě. 

V Itálii je příčinou nárustu počtu případů spalniček populistické politické hnutí, které v obyvatelstvu živí protivakcinační nálady. Díky této rozsáhlé epidemii spalniček přešla v roce 2017 na povinné očkování (kromě spalniček i všemi ostatními vakcínami povinnými v České republice a navíc proti planým neštovicím a meningokokům).

V letech 2015 a 2016 byla zhruba 1/3 onemocnění u dospělých nad 20 let. 

K přerušení přenosu spalniček (tedy k zabránění epidemií) je nutné, aby bylo 95% populace očkováno 2 dávkami vakcíny. Proočkovanost v Evropě se nyní zlepšuje; v roce 2018 bylo alespoň 1 dávkou očkováno 95% dětí, 2 dávkami 90%. Stále existují ale oblasti, které mají proočkovanost nižší a které díky tomu budou ohroženy epidemiemi. Více zde. Aktuální data o epidemiích spalniček jsou k dispozici na webu ECDC. Evropská komise doporučuje všem členským státům, aby zajistily co nejvyšší proočkovanost dětskými vakcínami.

 

Amerika

V USA byly spalničky eliminovány v roce 2000. Od té doby se ale spalničky vrací, protože v některých místech není dostatečné procento dětí očkované. V letech 2014-2015 proběhla epidemie v Kalifornii a rozšířila se do 25 států; onemconělo 189 lidí, z nichž většina byly neočkované děti. Další epidemie proběhla v somálské komunitě v Minnesotě, ve které proočkovnast poklesla z 90 na 40%. Další epidemie proběhly v ultraortodoxních židovských komunitách s nízkou proočkovaností v New Jersey a New Yourku. V roce 2019 probíhá v USA zatím 5 epidemií (definovány jako více než 3 případy). Jsou spojeny s dovozem spalniček ze zemí s vysokou incidencí (Ukrajina, Izrael). V období 1.1.-21.2.2019 bylo v USA hlášeno 159 případů (což je odobné číslo jako v České republice). Z nich 63 (ke 20.2.2019) bylo v málo proočkované dětské populaci ve státě Washington. 

I když na celém americkém kontinentu jsou spalničky považovány za eliminované a k malým epidemiím dochází pouze kvůli dovozu nemoci z jiných částí světa, včetně Evropy, nyní probíhá velká epidemie ve Venezuele díky politicko-ekonomické krizi a odtud se spalničky šíří do jiných míst Jižní Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Peru).

 

Afrika a Asie

K většině z celkového počtu úmrtí na spalničky dochází v chudých zemích Afriky a Asie. 

Například na Madagaskaru zemřelo od října 2018 (k datu posldní aktualizace) nejméně 922 lidí i přes masivní vakcinační program, ve kterém bylo očkováno 2,2 milionu dětí. Toto číslo je pravděpodobně velmi podhodnoceno, stejně jako počet případů 66 000. Madagaskar patří k nejchudším zemím Afriky a v roce 1917 jen 58%.

 

Celosvětově způsobily spalničky v roce 2016 90 000 úmrtí (z nichž většina byla v rozvojových zemích Afriky a Asie) a byl to rok, kdy se toto číslo poprvé dostalo pod 100000. V roce 2017 se ale počet úmrtí znovu vyšplhal na 110 000. V rozvojových zemích je příčinou nedostatečné proočkovanosti nižší dostupnost vakcíny. V rozvinutých zemích odmítání vakcíny určitým procentem rodičů. Globální (celosvětová) proočkovanost proti spalničkám je asi 85%.

Vzniku a šíření epidemií je možné předcházet zajištěním imunity v celé populaci. K tzv. evidenci imunity patří řádné očkování 2 dávkami vakcíny, prodělání spalniček v minulosti a laboratorní průkaz imunity (protilátek v krvi). Kdokoli nespolňuje 1 z těchto 3 bodů je považován za vnímavého a měl by být očkován. 

Daniel Dražan, posledné revize textu 28.2.2019

Spalničky