Nemléčné příkrmy
Nemléčné příkrmy by se měly dítěti zavádět postupně od věku, kdy je schopné bez pomoci sedět, většinou od 4-6 měsíců. Jako první se zavádějí cereálie, následuje zelenina a ovoce, pak maso a nakonec vajíčka. Pořadí zařazování jednotlivých potravin není úplně podstatné. Důležité je zařadit vždy jen jednu novou potravinu a další potravina by měla být zavedena po intervalu nejméně 3-4 dní k zachycení případné nežádoucí reakce na potravinu. Toto je velmi podstatné zejména u dětí, jejichž příbuzní mají potravinovou nebo jinou alergii.
Dětem je možné podávat doma připravená nebo koupená jídla. Podávání koupených jídel je pohodlnější a mnoho z nich obsahuje doplňkové živiny (železo). Tato kupovaná jídla jsou též dostupná v různých konzistencích, takže je možné je přizpůsobovat schopnosti dítěte tolerovat větší kousky s narůstajícím věkem. Železo je nezbytnou součástí stravy, je obsažené v mase a železem obohacených cereáliích. Stejně tak se doporučuje strava bohatá na zinek (maso, mléčné výrobky, pšenice a rýže).
Populární jsou přesnídávky obsahující maso a zeleninu, jejich obsah bílkoviny ale není příliš vysoký, a proto je vhodné dávat i samotné maso. Mělo by se omezovat podávání pudinků a podobných výrobků – kromě obsahu mléka a vajíček jsou špatným zdrojem živin. Zavádění vajíček by se též mělo oddalovat, zejména u dětí, jejichž příbuzní mají potravinové nebo jiné alergie. Nejdříve by se měla vyzkoušet tolerance vajíček podáváním natvrdo uvařeného vaječného žloutku nebo komerčně vyrobeného jídla z vaječného žloutku.
Nevhodné jsou potraviny s vysokým potenciálem vyvolání alergie (kravské mléko, vajíčka – viz výše, ryby, ořechy a sója).
Jako tekutiny kojenec dostává mateřské mléko, formuli (umělé kojenecké mléko) nebo vodu. U starších kojenců je možné podávat ovocné šťávy (džusy) maximálně 1,5 dcl denně. Jiné tekutiny by děti neměly dostávat.
Podrobnější informace o zavádění nemléčných příkrmů a výživě dětí do 3 let najdete zde.